• IMG_2557.JPG
  • IMG_2627.JPG
  • IMG_2456.JPG
  • IMG_2542.jpg
  • IMG_2572.JPG
  • IMG_2582.JPG
  • IMG_2592.JPG
  • IMG_2593.JPG
  • IMG_2594.JPG
  • IMG_2598.JPG
  • IMG_2646.JPG
  • IMG_2652.JPG
  • IMG_2662.JPG
  • IMG_2664.JPG

Historie obce

Obec se nachází severovýchodně od krajského města Zlína. Leží v lesnaté oblasti, v údolí pod vrcholem hory Kopná, který má nadmořskou výšku 674 m n. m. Katastrální výměra obce činí 483 ha a obec obývá více než 300 obyvatel.

Původní název obce byl Lhota, Lhotka. V roce 1631 to byla Lhota Podkopní, neboli pod Kopnou. Dnešní podoba názvu Podkopná Lhota byla odvozena podle polohy obce pod vrcholem hory Kopná. Obec je prastarou osadou kolonizačního původu zřejmě z 13. století, i když první písemná zpráva o její existenci pochází až z roku 1512. Podkopná Lhota vždy správně náležela k lukovskému panství. V letech 1397-1437 se lukovští Šternberkové stali současně pány Zlína, tudíž obec patřila nějaký čas k obvodu želechovické fary, ležící na sousedním zlínském panství. K historickým památkám v obci náleží kaple sv. Václava, která byla postavena v roce 1922. Dalšími paměti hodnostmi jsou socha Panny Marie a svatohostýnská valašská dřevěnice. Bylo dochováno několik otisků typáře obce z roku 1744,[1] který obecní představitelé používali k pečetění písemností ještě v 19. století. V pečetním poli se nachází mužská postava v dobovém oděvu s kloboukem na hlavě, trhající plody z nízkého stromu. Obraz je opředen legendou – PECZET. (OB)CE. LHOTECKÉ. 1744.

Oblast Lukovska, kam obec náleží, byla vždy poznamenána drsnějšími klimatickými podmínkami. Přesto se zdejší osadníci věnovali zemědělství, a to především ovocnářství. V roce 1618 bylo ve Lhotce 9 usedlíků, z toho 2 sedláci a 5 zahradníků. Avšak nevíme nic o druzích pěstovaných dřevin ve starších dobách. Až koncem
18. století, kdy ovocnářství v oblasti Lukovska zaznamenalo největší rozvoj, se hovoří o jabloních, švestkách, hrušních a jiných druzích ovocných stromů.

Obecní znak Podkopné Lhoty vychází jak z historie, tak z charakteru obce. Na modrém poli se nachází dvě stříbrné zkřížené osekané větve, každá s jedním plodem stříbrné trnky, mezi nimi je hrotem kolmo nahoru prostrčen stříbrný meč. Modrá barva pole symbolizuje barvu planě rostoucích trnek, jejichž výskyt byl ve zdejším drsném klimatu hojný.

V obci je vybudována telefonní síť. K významným firmám působících v obci patří Hyge s.r.o., která se zabývá výrobou potřeb pro domácnost. Ve středu obce se také nachází hotel Slivin.

V Podkopné Lhotě působí taktéž několik zájmových organizací, které mají nemalý vliv na kulturní život v obci. Patří k nim Motosport MTK Podkopná Lhota zabývající se motocar sportem a rallye sportem. Organizace každoročně pořádá závod Rallye Sprint Kopná. Místní fotbalový klub 1. SK Metropol Podkopná Lhota si za dobu svého působení vykopal účast ve skupině 1. A. Mezi další zájmové organizace patří Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení a Klub Čarodějnic. Poslední zmíněné organizace pořádají každoročně táboráky s tombolou a zábavou.

K významným osobnostem obce patří řídící učitel Bohumil Bůček a kronikář Alois Gargulák.

Zajímavost: Vznik Lhot se datuje začátkem 13. století za panování Přemysla Otakara I. Lhoty byly zakládány většinou drobnými feudály v okrajových částech katastrů existujících vesnic s feudálním osídlením. Jsou dílem druhé vlny kolonizace, která bývá označována jako vnější kolonizace. Účastníky vnější kolonizace bylo především německé obyvatelstvo, například kmeny Bavorů, Sasů, Franků atd. Jelikož při první vlně kolonizace bylo osídleno území nížin, jsou Lhoty položeny ve vyšších nadmořských výškách, které do té doby nebyly plně osídleny.  Jejich zakládání bylo spojeno s obtížnými kultivačními pracemi a náleží do poslední fáze osídlovacího procesu na méně hodnotné nebo lesní půdě, kterou museli obyvatelé vymýtit a za tyto práce byli osvobozeni na přesně stanovený počet let od dávek, daní a poplatků. Jednalo se o tzv. „lhóty“ –  polehčení, od čehož dostávaly jména. Tímto způsobem využívala drobná šlechta racionálněji dosud nevyužitou půdu v okrajových částech katastru a tím si zvyšovala i své důchody. Ve Lhotách zpravidla neexistovala feudální sídla a nebyla zde ani centra farní správy. V době předhusitské byly zřízeny kostely jen v 8 lokalitách z celkového počtu Lhot. V současné době se na území bývalého Československa nachází cca 360 obcí nesoucích pojmenování Lhota, Lhotka, Lhůta, Lhotice, Lehota. Konkurovat tomuto číslu mohou jen Újezdy, které byly zakládány při vnitřní kolonizaci domácím obyvatelstvem. Každý rok na konci července je pořádán Sjezd Lhot a Lehot.[2]


[1] Tyto otisky jsou dochovány v Matrice výnosů pozemků z roku 1820, která je uložena v Brně.

[2] Více: www.lhoty.cz